Anglie 2005

Termín: 13. – 18. 9. 2005 (úterý ráno – neděle odpoledne)
Doprava: letecky SwissAir (přes Zurich)
Účastníci: Václav Němec, Petr Jiřík

Program

úterý – Londýn, zajištění půjčení auta (Sixti), přespání u BoUka (Glengarry Rd., East Dulwich)
středa – cesta pro auto, cesta z Londýna, Oxford, přespání ve stanu v kukuřici
čtvrtek – Stonehenge, Salisbury, Exeter, přespání v Exeteru
pátek – Exeter, Lymes Reigh, Dorchester, Winchester, přespání v autě
sobota – návrat do Londýna, vrácení auta, prohlídka Camdenu, centra Londýna, nákupy, přespání u BoUka
neděle – Londýn, cesta na letiště, odlet

O cestě

Cestu do Anglie jsme podnikli společně s Peťou jako návštěvu BoUka a Lucky, kteří již v Londýně nějaký čas přebývali, a původně jsme si mysleli, že výlet uspořádáme společně. BoUk nám zajistil možnost přespání v domě, kde s Luckou bydleli, což jsme oba s Peťou uvítali vzhledem k tomu, že to byl náš první výlet v tomto nepříliš naplánovaném stylu. Prakticky to vypadalo tak, že jsme přistáli na londýnském letišti Heathrow, odtud jeli metrem na Victoria station, kde jsme se s BoUkem a Luckou potkali a teprve poté jsme začali plánovat. Naši původní představu – dojet do Skotska – jsme zavrhli hned poté, co jsme zjistili podmínky půjčení aut a také zvážili naše časové možnosti. Na poslední chvíli jsme si objednali půjčení auta a strávili večer v hospůdce nedaleko domu, kde jsme přespali.
Ve středu ráno jsme vyrazili – z finančních důvodů raději autobusem než metrem – směr Green Lane, kde jsme si měli auto vyzvednout. To, že nebyl tak úplně dobrý nápad, abychom jeli autobusem, jsme zjistili po několika hodinách cestování po Londýně… Každopádně když jsme slavnostně dorazili na danou adresu, místo autopůjčovny jsme vešli do holičství. Uvnitř jsem se zeptal, jestli nevědí o autopůjčovně, kterou hledáme, a dostalo se mi odpovědi, že tady vždycky bylo holičství – otec i děd kadeřníka, který se mnou mluvil, vykonával pravděpodobně stejnou profesi na stejném místě. Poté nás napadlo ukázat mu vytisklou adresu, že je to opravdu ona ulice a ono číslo domu. Jak jsme záhy zjistili, vše sedělo, jenom část Londýna nikoliv. Když jsme tedy po další hodině dorazili na správnou adresu a za přepážkou autopůjčovny potkali skorokrajanku (ze Slovenska), dost jsme si oddychli.
Cestu jsme plánovali až v autě – rozhodli jsme se tedy navštívit významná místa poblíž Londýna. Jako první nám do očí padl Oxford. Tam jsme dorazili kolem třetí hodiny odpoledne, prošli město, navštívili významná místa a slavné koleje a odpočívali v parku. Město se nám moc líbilo, byl znatelně cítit rozdíl od přeplněného a tak trochu zmateného Londýna. Jelikož jsme byli informováni, že v Anglii je možno stanovat na volných prostranstvích (loukách, apod.), kde není vyznačen vlastník nebo zákaz, odjeli jsme z města víc na venkov (směrem na Stonehenge) a přespali na travnatém plácku u pole s kukuřicí.
Druhý den ráno jsme se poměrně brzy sbalili a odjeli směrem na Stonehenge. Tam nás trochu překvapila výše vstupného, a také zaujalo členství v English Heritage. To jsme sice na této cestě nekoupili, ale zapamatovali pro příště. Ze Stonehenge to není daleko do Salisbury, které jsme rovněž navštívili, včetně tamní katedrály. Asi v jedno hodinu odpoledne jsme opustili Salisbury a vyrazili na Exeter, který lákal Peťu. Tam jsme po malé peripetii s objižďkou a ostružinami dorazili kolem páté. Město jsme si prošli, naplánovali místa, která navštívíme další den u kávy na terásce u vody a rozhodli se přenocovat v tamním hostelu.
V pátek dopoledne jsme prošli místa, která jsme si naplánovali v Exeteru. Svojí atmosférou katedrálního a univerzitního města nám opravdu učaroval. Dalším bodem na naší cestě bylo jedno z pobřežních městeček – nakonec jsme dorazili do Lymes Reigh. Tam jsme se dozvěděli o věčném boji člověka s mořem, stavění valů proti vlnám při mořských bouřích a také o nedalekých nálezech zkamenělých koster údajně pravěkých zvířat. Z Lymes Reigh jsme jeli ještě do Dorchesteru a Winchesteru. Protože jsme byli už blízko Londýna a nepodařilo se nám sehnat místo k postavení stanů, rozhodli jsme se přespat v autě. To by nebyl tak špatný nápad – měli jsme pohodlné auto s úpravou sedaček až téměř do vodorovné polohy – kdybychom nezamkli dálkovým ovládáním zevnitř a uprostřed noci se nespustil alarm
V sobotu ráno jsme se nasnídali a vyrazili do Londýna vrátit auto a setkat se opět s BoUkem. Společně jsme navštívili místo, které ho uchvátilo – zde je nutné dodat, že BoUk není na památky, takže nás nevedl nikam do turisticky vyhledávaných míst – a tím byl Camden s jeho charakteristickými prostory, obchody a návštěvníky… to chce prostě vidět. Cestou zpátky jsme ještě s Peťou prolétli centrem, nakoupili nějaké suvenýry a večer dorazili k BoUkovi.
V neděli jsme ještě chvíli pobyli a pak už nás čekala jenom cesta na letiště a domů.

Naše první cesta do Anglie se nám líbila, ale shodli jsme se na tom, že příště ji uskutečníme ve větším rozsahu – víc dní, víc míst, víc účastníků, prostě more!!!

Galerie