Wilhelm Hünermann – Farář světa

Anotace

Románový životopis papeže Angela Roncalliho, který vstoupil do moderních církevních dějin jako Jan XXIII.
Na Janu XXIII. není vůbec nic tajemného, nebyl ničím jiným než knězem zcela zakořeněným v Kristu, knězem, který dobrotou svého srdce objímal celý svět. Když čteme jeho Duchovní deník a sledujeme běh jeho života, znovu a znovu potkáváme jeho oblíbené světce a je zvláštní, jak velice spoluutvářeli nejniternější jádro jeho bytosti.

Měl prostotu svatého Josefa, mírnost biskupa Františka Saleského, veselost vlámského jezuity Johannese Berchmanse, humor apoštola kluků Filipa Neriho, čistotu šlechtice Aloise z Gonzagy a stejnou lásku k chudobě jako František z Assisi. Navíc ale z každého jeho skutku, z každého jeho slova, z celé jeho osobnosti vyzařoval Kristus, jehož radostnou zvěst nejen hlásal, nýbrž i žil.

Nechyběli lidé, kteří jeho svéráznosti nerozuměli, kteří ho někdy dokonce tvrdě kritizovali, nikdo však nezůstal neosloven velikostí jeho utrpení a umírání. S onou tichou veselostí, jíž se vyznačoval celý jeho život, vítal sestru smrt – po těžkém martyriu své nemoci zesnul v pokoji s Pánem i s lidmi.

Byl to náš učitel jak v životě, tak ve smrti. Na sotva koho jiného se lépe hodí slova, která zpívá církev na Velký pátek o Ukřižovaném: „Oboediens factus – byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži.“ Chceme-li stůj co stůj hovořit o „Mysteriu jménem Roncalli“, pak se nám nejsnáze odhalí v jeho biskupském heslu, které si osvojil již v raném mládí a po celý svůj život je věrně naplňoval: „Oboedientia et Pax! – Poslušnost a pokoj!“

Můj pohled

Jan XXIII. mi byl znám jako papež, který přišel s myšlenkou a svolal druhý vatikánský koncil. Protože se podle mého názoru jedná o nejvýznamnější událost v katolické církvi dvacátého století, chtěl jsem se s touto významnou osobou trochu více seznámit. Kniha Farář světa mi k tomu byla dobrým prostředkem – popisuje Angela Roncalliho od jeho útlého mládí, přes prvotní potíže při studiu přes jeho kněžství a diplomatické mise až po zvolení papežem, svolání koncilu a jeho smrti v průběhu koncilu.

Osobnost Jana XXIII. mě opravdu zaujala, jeho pokojný a prostý přístup, který na jednu stranu dokázal bezmezně rozdávat lásku, ale na druhou stranu neztrácel rozhodnost a razanci, se mi velmi líbí.

S autorovým stylem jsem již trochu obeznámen z knihy Farář arský, i zde používá pozitivní styl, který dobře pasuje do popisovaných událostí.